Naše moto: Do školy s chutí a bez obav
Charakteristika Základní školy Štětí, Školní 559
Jsme základní školou, ve které vyučujeme podle vzdělávacího programu Do školy s chutí a bez obav. V prvním ročníku se dětí učí číst metodou Sfumato, v této třídě také začínají s výukou angličtiny. Pro žáky vyšších ročníků nabízíme jako druhý jazyk němčinu. Všechny třídy jsou vybaveny interaktivními tabulemi. Využíváme elektronické žákovské knížky a třídní knihy v systému Škola on-line. Podporujeme maximální rozvoj dětí s vývojovými poruchami – jsou zřízena tři oddělení logopedie,předmět speciální pedagogické péče a pedagogická intervence.
Od 1.7.2019 je pověřenec GDPR pro naši školu Ing. Jiří Tyšer.
Novinky z naší školy
Dobří andělé z naší školy přispěli lidem bojujícím s rakovinou
Více než čtyřmi tisíci korun přispěla naše základní škola lidem bojujícím s rakovinou. Škola uspořádala sbírku pro nadační fond Dobrý anděl v prosinci roku 2012. Zapojili se do ní jak školáci, tak učitelé. Někdo přispěl dvoukorunou, jiný i několika stovkami. Každý takovou částkou, jakou si mohl dovolit. Všechny bez rozdílu může hřát dobrý pocit, že přispěli užitečné věci. Že i oni se stali Dobrými anděly.
Do sbírky pro nadační fond Dobrý anděl přispělo šedesát žáků a učitelů celkovou částkou 4 213 Kč.
(ben)
Prvňáčci se učí číst metodou Sfumato
ROZHOVOR
„V té škole se pořád zpívá,“ mohl by si myslet každý, kdo pravidelně prochází kolem oken prvňáčků v základní škole ve Školní ulici. A vlastně se až tak nemýlí. Děti se učí číst metodou Sfumato, známou také jako splývavé čtení. Při ní si hrají s tóny a zvuky, baví se písmenkovými příběhy a hrami.
Čtení metodou Sfumato se prvňáčci ve škole učí letos už šestým rokem. Jednou z propagátorek této techniky je paní učitelka Mgr. Hana Klementová. Po pětileté zkušenosti říká, že děti na konci školního roku dobře zvládají techniku čtení, rozumí textu a především je čtení baví.
Máš už letité zkušenosti s výukou splývavého čtení. Vidíš lepší výsledky oproti tradiční slabikotvorné metodě?
Vidím. A veliké. Děti se učí číst hned od prvního dne a už druhý den, když přijdou ze školy, umí přečíst čtyři písmena. Využívá se jejich nadšení pro školu, dychtivosti po novém. Učí se hrou, dramatizací, prožitkem písmen. Naučí se základní písmena, ukáží si první spojování písmen, a pak už to jde samo. Během dvou měsíců čtou slova a krátké věty, přirozeně doplňují dosud neznámá písmena do slov podle významu slov a mají radost, že přečtou věci kolem sebe bez pomoci ostatních nebo jen s nepatrnou pomocí.
Proč učitelky v naší škole začaly učit čtení metodou Sfumato?
Bylo to především kvůli potřebám dětí lépe a jednodušeji zvládnout techniku čtení. Chtěly jsme jim pomoci s porozuměním textu, se správnou artikulací. Tato metoda odstraňuje stud a obavy číst před ostatními nahlas. Převládá přežitek, že dobře čte pouze ten, kdo čte rychle. Ale tak to vůbec není. Nejprve se dítě musí naučit bezpečně poznat jednotlivá písmena, umět je přečíst, vytvořit správnou hlásku a pak plynule spojit hlásky ve slovo. To vše je velice těžké. Centrální nervová soustava jede na plný výkon, a tak má každý nárok na své vlastní tempo zpracování, na své tempo čtení. Klademe důraz především na porozumění textu. Důležité také je, že metodou splývavého čtení lze bez problémů naučit číst i děti s různými dysfunkcemi.
Kdo prochází kolem školy, může si myslet, že prvňáci při čtení stále zpívají. Jaký je princip této metody?
Ano, tak to vypadá a kolikrát se lidé i zastaví a poslouchají. Vždyť si metoda Sfumato také vysloužila přezdívku „ zpívaná“, a to právě díky formě nácviku. Princip je založen na plynulosti a přirozenosti. Naše řeč je zpěvná, což se využívá i při čtení. Některé hlásky tvoří zvuk, jiné tón. Pomocí těchto rozdílů učíme děti hlásky poznat, přečíst hned všechny čtyři tvary písmene - malá, velká, tiskací i psací. Dostatek času při čtení využíváme k prodloužení hlásky po celou dobu, dokud se nepřečte následující písmeno. Prostě pomalinku přelézáme z jednoho písmene na druhé a po tu dobu stále držíme hlásku. Tak jako když se malé děti učí chodit. Než se rozeběhnou, jejich první krůčky jsou pomalé.
Prý „zpívané“ čtení děti více zaujme, baví je. Je to tak?
Ano, baví je to, protože se učí formou her, pomocí pohádek, dramatizace. Jednotlivá písmena si prožijí. Poslechnou si pohádku, dramatizují příběh provázející jednotlivá písmena. Například písmeno O vychází z tvaru rybníka. Děti chytají okouny a mezi sebou oceňují velikost úlovku: „Óóó, to je ale velká ryba. Óóó, ty jsi ale šikovný rybář .“ Pojmenovávají rybu okounem, dokreslují rybě šupiny ve tvaru O, čímž si zároveň procvičují motoriku ruky pro psaní. Záleží na fantazii učitele i dětí, jak se celý příběh písmene rozehraje.
Neobávají se rodiče nové metody? Jak s dětmi doma při čtení pracují?
Obávají, ale myslím si, že už méně než na začátku, když jsme s metodou začínali. Před nástupem dětí do školy už v červnu pořádáme seznamovací třídní schůzky pro rodiče. Nejen pro získání všech potřebných informací, co děti budou potřebovat do první třídy, ale hlavně je seznamujeme s metodou splývavého čtení. Vysvětlíme jim princip metody a názorně ukážeme, co je čeká. Na schůzkách bývá veselo, protože si rodiče mohou nácvik čtení názorně vyzkoušet. Na každé třídní schůzce pak ukazujeme, co bude následovat a jak postupovat. Po rodičích chceme, aby s dětmi trénovali a především pravidelně četli. Chyby opravujeme pouze my ve škole a rodiče si užívají pokroky dětí. Nás pak těší, když přijdou překvapení, jak to dětem jde. Brzy umí číst a hlavně vědí o čem.
(ben)
Třeťáci poznávali jeskyně a nakrmili večerníčkové medvědy
Pamlsky v podobě mrkví, hroznů či jablek si dopřávali Kuba, Vojta a Matěj, medvědi známí z pohádkových večerníčků. Ti si pochutnávali na všem, co jim přivezly děti ze třetích tříd základní školy ve Školní ulici. Školáci chtěli pozdravit své známé filmové kamarády při cestě za poznáním, když se vraceli z Koněpruských jeskyní. Obě třídy se vydaly na školní výlet na Berounsko 22. května. Cílem cesty byly známé jeskyně a medvědárium na Městské hoře v Berouně. Většina dětí navštívila jeskyni vůbec poprvé. Jejich neklid z podzemních a temných prostor ale po chvíli zmizel, a tak si ve svých před stavách mohly promítat, jaký tam asi byl život před staletími. A podle jejich vzájemného vyprávění pracovala jejich fan tazie naplno.
Když třeťáci dorazili do medvědária, Kuba, Vojta a Matěj si právě dopřávali polední spánek. Netrvalo ale dlouho a děti se jich dočkaly. Objevila se tři urostlá medvědí trojčata, která od doby natáčení večerníčků nepozbyla nic ze své hravosti a roztomilosti. Jen trochu vyrostla a zmohutněla. Vždyť už jim je taky dvanáct. Medvědáři je krmili vším, co jim děti přivezly. A moc jim chutnalo… Za krásné zážitky děkujeme rodinám Pačesových a Volemanových, kteří náš školní výlet finančně podpořili.
(ben)