4. zpráva (8. 4. - pokračování)
Včerejšek byl hodně náročný. U voskových figurín jsme vydrželi až do půl sedmé. Bylo tam tolik věcí k vidění. Kromě prohlídky figurín jsme si užili také projížďku ve starém taxíku historií Londýna. Ti odvážnější z nás dokonce prošli komnatu hrůzy. A na závěr něco nevídaného. Super heroes nás vtáhli do 3D záchrany Londýna. Usadili jsme se se do pohodlných křesel, které se v průběhu filmu změnily ve vlny a dostávaly jsme žďuchance do zad. Ze stropu na nás tryskala sprška a Spiderman kolem nás spřádal pavoučí sítě. Naše výkřiky radosti i úleků doprovázely celý film. Davem lidí jsme se protlačili k podzemce a ve špičce opět vzorně dorazili k autobusu. No a potom to přišlo: náš strach z rozdělení do rodin...
Všichni dostali mé telefonní číslo, aby mi okamžitě volali, kdyby se objevil nějaký problém. Když mi do půlnoci nepřišla žádná sms, tak jsme všechny tři kolem jedné "klidně" usnuly. Hlavou se mi honilo: snad to tam děcka všechno zvládla, snad jim chutnalo jídlo, snad..., snad...
Seděli jsme v autobuse a ještě dopilovávali to, co jsme si procvičovali ve škole. Jak se přivítat, jak se zeptat, jak se nastaví sprcha a taky "proboha" jak se zeptám, jak se splachuje záchod a jak mám říct, že mám pro ně dáreček, aby to nevypadalo nezdvořile. To všechno se dětem honilo hlavou, ale zvládly to. :-)
Trošinku jsem vás musela napínat tou retrospektivou, tak teď budu pokračovat o dnešním ránu. Neumíte si představit ten nádherný pocit, když děti s nadšením vyprávěly o "svých" rodinách. Jak to tam vypadá, co měly k večeři, co k snídani. Nebyly žádné stížnosti, jen nadšení. Určitě jste slyšeli až ve Štětí, jak nám spadl kámen ze srdce. Zatím se s vámi loučíme, protože se blížíme k hradu Winsdor, kde britská královna tráví víkendy. Podíváme se do míst, kde královská rodina jídá a kde si hrají děti. Odpoledne už se budeme kochat křídovými útesy na jižním pobřeží Atlantiku.
5. zpráva (8. 4. 13:55)
Jsme na dálnici A23, směr Brighton. Opět chvilka volna, tak píši pár řádků. Musím za nás všechny prohlásit, že máme pocit nejklidnějšího zájezdu do Velké Británie. Děti jsou spokojené a klidné. Z rodin nepřišly žádné stížnosti. Jsme v půlce pobytu, tak věřím, že tento stav setrvá. Je škoda, že počasí není teplejší. Teď většina dětí spinká a nebo odpočívá. Za chvíli budeme v Brightonu. Procházka po pobřeží a po městě. Nákupy suvenýrů, nebo něčeho pěkného a večer, poslední noc a rozloučení s našimi náhradními rodinami. Už nás vítají palmy a jižní pobřeží.
Vystupujeme. Zítra nás čeká opět Londýn. Vyhlídka, korunovační klenoty, projížďka po Tmeži a nultý poledník. Opět spousta zážitků. Tak se mějte, zase zítra...
6. zpráva (9. 4. 9:00)
Tak je tu chvíle odjezdu. Oko nezůstalo suché. Jak byly děti vyděšené, že nechtějí do rodin, tak teď byly smutné, že nechtějí od rodin. Fotografování, loučení a vzájemné See you again. Je to výzva pro nás dospělé. Děti byly nadšené pohodou a klidem, který vládl v rodinách. Žádný shon a křik. Spokojenost dětí je v Británii nade vše. Přála bych všem rodičům i kolegům vidět, jak byly všechny děti dojaté tím přáteslkým přístupem. Moc děkujeme za tuto zkušenost. kterou jsme mohli jako škola našim žákům nabídnout.
7. zpráva (9. 4. 20:35)
Tak naši milí rodičové a pane řediteli, jásejte. Máme za sebou poslední den našeho výletu. Všichni sedíme pěkně v autobuse, opět jsme to zvládli. SUPER. Špičku v metru i procházku přelidněným Londýnem. Už opravdu profíci. Víme, kdy vystoupit, kde si označit lístek, kde stát na eskalátorech. Dneska jsme viděli londýnské perly, ale to už nechám na dětech, aby vám o tom vyprávěly samy. Důležité je, že jsou všichni OK. Na 21. hodinu bychom měli být v Doveru. A kdy doma? To vám ještě upřesníme, někdy kolem poledne. Zdraví vás a těší se na vás vaši světoběžníci.